Východním cípem Hostýnských vrchů vede žlutě značená trasa, dlouhá cca 13,5km, na níž nejsou ani tak zajímavé obce, jako spíš krajina. Cestou se otevírají četné panoramatické výhledy, a to jak na blízké hřebeny, tak na protilehlé Vsetínské vrchy.
Tento výlet bych doporučil hlavně pěším turistům, trochu méně pak cykloturistům. Rozhodně byste si však měli vzít dalekohled a vytipovat suché bezmračné období.
Oznice, ČSAD (380m) – Kuželek rozc. (548m) – Lázy rozc., host., ČSAD – Lazy rozc., okraj (625m) – Háje rozc. (620m) – Pod Chladnou (545m) – U Holáňů, host. – Pržno, most (323m)
Oznice má svoje kouzlo, asi jako kdybyste se vrátili po mnoha letech domů. Navíc je jednou z obcí s nejčistším vzduchem v ČR, jak tvrdí mapa cyklotras mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko. Ta se nachází u BUS zastávky kousek pod Obecním úřadem, poblíž MŠ v přírodě, u ukazatele Oznice, ČSAD (380m).
Žlutá značka, která začíná vlastně už ve Valašském Meziříčí (10,5km), odtud pokračuje 3,5km na Kuželek. Nejdřív vede úzkou asfaltkou za restauraci Valaška, po chvilce zatočí vlevo a náročně stoupá mezi rodinné domky pod vrškem Crhová (458m). Za zády se stále vylepšuje pohled na roztahanou obec, vpředu již vykukuje černá dřevěná kaplička se dvěma zvony, z nichž jeden pamatuje rok 1737. Od ní je na Oznici vidět asi nejlépe.
Nelze však zapomenout ani na první krátký výhled, kdy nad blízký kopec (449m) s vysílačem vystoupí protilehlý zalesněný hřeben s nejvýraznějším vrchem Klenov (678m). U kaple zahněte vpravo.
K posledním domkům tu vede jen štěrkačka, jenže vy z ní odbočíte doleva a půjdete pár metrů vrchem louky. Pak seskočíte z meze, načež vás značka povede krajem další louky vzhůru k lesíku s vysílačem při Čarabovské (669m).
Cestou toho budete kolem sebe pozorovat opravdu mnoho, nejlepší výhled je však až od lesíku. Více než půlkruhové panorama nabízí: Zleva pohled na zalesněný hřebínek s vrchy Petříkovec (532m) a Píšková (578m), na jejichž lučinatých úbočích jsou rozházeny domky patřící k obci Oznice. Ty se svažují do hustěji obydleného centra, které lze jen vytušit severně od nízké nenápadné Crhové (458m).
Hřebínek klesá až k bezejmennému vršku (485m), nad nímž se však již vypínají horní partie hřebenovky Veřovických vrchů a mohutný Radhošť (1129m), víc vpravo se v popředí honosí Vrchhůra (691m) s osadou Brňov, obcí Malá Lhota situovanou pod vysílačem na vrcholu a celý hřeben Medůvky. Dál tu máme Dlouhou horu (485m), jež odděluje Oznici od sousední Mikulůvky. Nad ní vystupují Vsetínské vrchy – vlevo část s Klenovem (678m), vpravo zcela zalesněné Pálenisko (571m) s vysílačem na vrcholu, za ním Vsacký Cáb (841m), Dušná (hledejte vysílač Putýrka) a spol., v jejich klínu pak obec Růžďka.
Mnohem blíž, pod podlouhlým kopcem Krbácko (542m), jsou domky Mikulůvky a nad tím vším nesměle vyčuhují vzdálené Javorníky. Větší než obvykle je žlutá značka na prvním stromě čarabovského lesíku. Úzký chodníček vás povede mezi středně vysokými smrky, rovinkou zdoláte mýtinu u jednoduchého červenobílého vysílače a už vcházíte do lesa. Travnatá pěšina se rozšiřuje a nebýt polomů v cestě, lze tento přibližně 200m dlouhý úsek zdolat velmi svižně.
Podobně uteče navazující zpevněná cesta, po níž se dostanete na štěrkem vysypaný podlouhlý plácek, kde zřejmě obvykle lesníci skladují vytěžené dřevo. Asi 100m zbývá ke Kuželek rozc. (548m), u něhož se sbíhají dvě značky. Od 11km vzdáleného Meziříčí sem můžete přiběhnout na lyžích, což vám doporučuje oranžová nálepka s pokračováním 1,5km na Lázy. Žlutá míří tamtéž, tak se po ní dejte.
Zpevněná cesta mírně stoupá a po chvíli opouští les. Před vámi se objeví plochý lučinatý vrchol Kuželek (568m), na jehož vzdáleném konci se již bělají první domky osady Lázy a brdek nad nimi se jmenuje Křibec (659m). Za polovinou hřebene se naskýtá krátký daleký pohled na SZ-ní stranu, a to patrně na obce Loučka a Kunovice. Ony Lázy jsou vlastně částí Loučky, jak se můžete dočíst na dopravní značce označující název obce.
Lázy jsou od roku 1980 součástí nedaleké obce Loučka a jejich název pochází od slova “láz” – pozemek získaný vypálením lesa na rovinatém výše položeném místě. První pasekářské usedlosti jsou zde zmiňovány roku 1763. V letech 1854-98 tu fungovala manufaktura na výrobu keramiky, jež byla vyvážena i do zahraničí.
Z památek je tu akorát dřevěná zvonička stojící vedle moderní kazatelské stanice ČCE. Od cedule si to již vykračujete či fičíte po slušné asfaltové silnici. Trochu stoupáte, točíte to mírně vlevo a kousek dál v ulici již studujete cedule Lázy rozc., host., ČSAD bez udání nadmořské výšky. Žlutá značka zde končí, ale červená se zelenou vás budou příštího 0,5km navigovat zcela bezpečně.
V půli této vzdálenosti však objevíte pár původních roubenic, starou dřevěnou zvoničku a u ní svatostánek Českobratrské církve evangelické. Nikde nebudete mít lepší pozorovací pozici, než právě tady. Zleva do výhledu zasahuje podlouhlý lesnatý kopec Stanišová (544m), nad ním však vyčuhují Radhošť (1129m), Vrchhůra (691m), Klenov (678m) i část hlavního hřebene Vsetínských vrchů kolem Vsackého Cábu (841m).
Úzká silnice opět stoupá, míjí Lázy rozc., okraj (625m) a po žlutozelené se vydává 0,5km k Lázy rozc. Na vršku krátkého stoupáku můžete chvilku posedět na dřevěném odpočívadle, prohlédnout si mapu a poté na delší dobu zapadnout do lesa, jímž se vine kvalitní úzká asfaltka s rychle klesající tendencí. Poslední zmiňované rozcestí s “Lázy” v názvu však neexistuje, místo něj tu na stromě najdete Háje rozc. (620m). Až sem vedla značka pro běžkaře, nyní ovšem směřuje po zelené na Čečetkov (2km) a Troják (8,5km). Vaše žlutá však dál sleduje klesající asfaltku, až nakonec vyjde z lesa u hájovny při osadě Kamasi a pokračuje až do Kateřinic. Vy ale míříte jinam.
Pod hájovnou to značka lomí doleva a směřuje travnato-kamenitou pěšinou podél kraje lesa na kopec Chladná (608m). Polovinu tohoto kopce naštěstí zabírá rozsáhlá pastvina, takže když zvolíte příhodné místo, shlédnete opět daleko do okolí. Za zády se po úbočí rozprostírá Kamasi, vlevo nad ní máte nenápadný zalesněný Čečetkov (687m), nejvyšší vrchol východní části Hostýnských vrchů, přičemž mu “přes rameno” z dálky kouká ten úplně nejvyšší vrchol, Kelčský Javorník (865m).
Od Čečetkova pokračuje horské rameno na Končiny (637m) a odtud již rychle klesá doleva k Ratiboři. Obec není z kraje louky vidět žádná, jen v dálce se to hemží lesnatými hřebeny i hřebínky, kupříkladu výrazný vrchol JV-ně odtud je Křížový (670m), za jehož východním příkrým svahem leží město Vsetín. No, samý vrchol Chladné (608m) nabízí opět více než půlkruhové panorama.
Kromě výše popsaného tu máme pěkně dlouhý kus vzdálených Javorníků, tipovala bych to na pruh Makyta (923m) – Malý Javorník (1019m) včetně okolních méně výrazných vršků. Rozbrázděná vrchovina východně odtud jsou samozřejmě Vsetínské vrchy. Jak daleko do detailů jednotlivých jejich vrcholků proniknete, bude záležet na počasí a vaší pozorovací technice.
Pěšina klesá kolem vysoké osamocené borovice, v trávě leží čím dál víc štěrku a objevují se tu nějaké domky. Za pár minut už stojíte před ukazatelem Pod Chladnou (545m), 2,5km od Hájů, 2km k Holáňům. Žlutá značka bezprostředně vstupuje do lesa. Je rovná, plná hrubého štěrku a po pár stech metrech les opouští.
Následuje stoupání napříč pastvinou, z jejíž horních partií lze pohlédnout zpět k osamělé borovici na vrchu Chladná (608m), při lepším zaostření i na Kelčský Javorník (865m) s vysílačem na vrcholu. Z trávy vyjdete na asfaltku, z níž je jakštakš vidět zpět na hlavní hřeben této části Hostýnských vrchů včetně horní části Oznice, odkud jste vyrazili.
Zanedlouho dorazíte do osady pod vrškem Václavsko (550m). V jejím centru stojí hospůdka a u ní dva vzrostlé stromy jako stvořené na umístění rozcestníku, ale nic na nich není. Naopak kolem nich zatočíte po silničce doleva, na střídačku párkrát trochu stoupnete, trochu klesnete, a přitom si ukazujete do údolí na Vsetín. Zprava jej svírá Ostrá hora (475m), zleva Lysá hora (577m) a v dáli přímo nad ním ční dlouhý hřeben Javorníků. Ukazatel U Holáňů, host. jsem asi přehlédla, nebo tu není. Z cesty na Pržno je však vidět k závěru hřebene Veřovických vrchů, čím dál lépe pak z opačné strany na Jablůnku. Úzká asfaltka nyní permanentně klesá, stáčí se po úbočí, potkává stále víc domů a Jablůnka s přilehlými stráněmi je téměř nadosah. Do Pržna přicházíte spolu s Paléskovým potokem.
Na trase jsou i oba zdejší kostely, vysoký katolický i menší evangelický v centru. Poslední rozcestník Pržno, most (323m) stojí uprostřed mostu přes Vsetínskou Bečvu a jediná jeho směrová cedule ukazuje 3km od Holáňů. Pržno patří mezi nejstarší obce Vsetínska, poprvé je zmiňováno roku 1372 a na rozdíl od ostatních vesnic požívalo městských výsad, např. pořádat trhy či popravovat (šibenice bývala v lokalitě Na Šibénkách). Zajímavostmi jsou kostel Narození panny Marie, kostel Českobratrské církve evangelické a socha Jana Nepomuckého.
